Školní kemp
Expozice času Šternberk 2020Prohlídka varhan v kostele sv. Mořice
Čtvrtá i pátá třída ZŠ Hlubočky Mariánské Údolí byly natěšené a netrpělivě vyhlížely autobus. Dne 19. 12. 2013 jsme se vydali do vánoční Olomouce dozvědět se něco o vzácných varhanech v kostele sv. Mořice.
V tichosti jeden po druhém jsme velkými dveřmi vstupovali do spoře osvětleného kostela, kde panovala vánoční atmosféra. V zadní části bylo možné si prohlédnout vyřezávaný betlém. My jsme však pokračovali dál. Ocitli jsme se na starém dřevěném schodišti. Opatrně jsme stoupali po vyšlapaných schodech a přidržovali se zábradlí ke kůru- místu určeném pro varhany, pěvecký sbor a hudebníky.
Usadili jsme se a varhaník, pan Martínek, nás příjemným hlasem přivítal a začal své poutavé vyprávění. Zavedl nás do počátku 30. let 18. století, kdy mistr Michael Engler počal s výstavbou varhan, které byly uvedeny do provozu roku 1745. Sochařská výzdoba varhan je dílem Filipa Sattlera. Varhany se staly největšími na Moravě a ve 20. století největšími ve střední Evropě. To prošli rozsáhlou rekonstrukcí a došlo i ke jejich rozšíření. Teď se skládají z více než 8000 píšťal. Původní hrací stůl je dnes nahrazen stolem řízeným počítačem.
I přesto, že na kůru bylo asi 6 stupňů a žáci vzorně seděli, pozorně poslouchali pana varhaníka a kladli mu zvídavé otázky: Jak dlouho trvá, než se člověk na varhany naučí hrát? Kolik by varhany stály? Z čeho jsou vyrobeny? Kolik váží nejmenší píšťala? Co znamenají barevná světýlka na hracím stole?
Poutavé vyprávění pan varhaník proložil krátkými ukázkami. Dozvěděli jsme se, jak je možné, že varhany zní chvíli jako flétna, hned zase jako trubka. Tu zněla barokní hudba, tu zase strašidelná. Pan varhaník nám předvedl nejen hru rukou ale i nohou na pedály. Nakonec jsme si poslechli snad vůbec nejznámější skladbu pro varhany všech dob od Johana Sebastiana Bacha – Tokáta a fuga v d moll, a vánoční koledy. S obdivem jsme sledovali varhaníkovi prsty hbitě běhající po klávesnici a měnící rejstříky a zároveň hru nohou.
Po krátkém koncertu otevřel malá dvířka uprostřed varhan, kde jsme měli možnost podívat se na několik píšťal a nahlédnout na vnitřní mechanismus. Poděkovali jsme a pni dojmů jsme opouštěli kostel sv. Mořice nasát vánoční atmosféru horního náměstí.
Zpátky do školy jsme se vrátili bohatší o nezapomenutelný zážitek. Můžeme jen doporučit, stojí to za to!
Mgr. Lucie Molyneux-Dickinson