Škola v přírodě
Dovolte, abych se poohlédla za těmito již uplynulými dvěma týdny, které byly pro nás všechny jistě jedním velkým dobrodružstvím. Říkám jedním, protože vše, co jsme prožili, bylo v našich očích od začátku až do konce bezvadně připravené, zajímavé, lákavé, plné života a zážitků.
Už při příjezdu jsme byli plní očekávání. Seznámili jsme se nejen s krásným okolím, ale i s příběhem o ostrově, kde vybuchla sopka. Na praktickém pokusu jsme viděli, jak to mohlo vypadat.
Následující dny jsme strávili objevováním semínek, rostlin, chráněné krajiny a drobných živočichů. Právě lovení byl pro nás velkým zážitkem. Vidět pijavku, vodní berušku anebo larvu brouka pod lupou je velmi zajímavé. Expedice do přírody se střídaly s aktivitami pod střechou Sluňákova jako třeba výtvarná tvorba, dramatizace líhnutí motýlů nebo luštění rébusů. Největším zážitkem však bylo stavění stanů, opékání hadů z těsta na ohništi a především plavba na raftech na místním rybníce.
Každý den pak ve volných chvílích děti zaznamenávaly své zážitky do svých deníků a také se připravovaly na večerní program, ať už to byla procházka po Horce, promítání a stezka bobříka odvahy nebo mlčenlivosti anebo přehled talentů, karaoke, diskotéka apod.
Jak se nám i dětem vše líbilo, jsme vyjádřili poslední den před odjezdem. Jistě našli se i malá negativa, ale posuďte sami: komáři, vedro, jedna složka programu….. to se dá jen těžko ovlivnit. Celý týden byl skvělý a to i díky kuchařkám a výbornému jídlu.
Ocenili jsme nejlepší pokoje, největší sympaťáky a všechny zúčastněné. Následovalo balení a hurá domů.
Nutno říct: „Děkujeme milé pracovnice Sluňákova, děkujeme paní kuchařky, děkujeme všem, co si chystali program a nakonec i vám děti, protože jste byly hodné, pracovité, zvědavé i vnímavé a pomáhající.
Vypracovala: Mgr. Dita Kozelková












